Realitní zpravodaj

Kauce při uzavírání smlouvy o pronájmu. V jaké bývá výši a kdy je nárok na její vrácení?

17.7.2019 - Jistota, neboli kauce, je zvláštní forma zajištění pohledávky pronajímatele vůči nájemci.

Pronájem bytu či domu s sebou totiž nese riziko, že nájemce nesplní své finanční závazky vůči pronajímateli nebo mu způsobí věcnou škodu v bytě. Občanský zákoník proto pronajímateli umožňuje, aby po nájemci požadoval určitou peněžitou částku – kauci.

Výše kauce a její zakotvení ve smlouvě
Nejčastěji se kauce vybírá ve výši jednoho, maximálně dvou měsíčních nájmů. V případě, že je byt vybaven nadstandardně, lze zvolit i vyšší částku. Podle zákona může být kauce maximálně ve výši 6 měsíčních nájmů.

V nájemní smlouvě by měla být specifikována výše kauce, dále údaj, zda se kauce v průběhu nájemního vztahu doplňuje (například při vyčerpání její části), a jak je úročena. Také by mělo být specifikováno, zda je nezaplacení či nedoplnění jistoty považováno za hrubé porušení povinností nájemce vyplývající z nájemní smlouvy. V tomto případě totiž může dát pronajímatel nájemci výpověď.

Úhrada kauce a její použití
Kauce může být složena jakýmkoli způsobem. Buď v hotovosti, nebo na účet pronajímatele. Doporučuje se v zájmu pronajímatele složit kauci před předáním bytu. Mohlo by totiž dojít k tomu, že nájemce bude úhradu kauce prodlužovat a v bytě bude bydlet, či zde způsobí v mezidobí škody