Daň z nabytí nemovitosti. Nebylo by lepší ji zrušit?

Daň z nabytí nemovitosti. Nebylo by lepší ji zrušit?

25.6.2018 - Daň z nabytí movitých věcí, stále ještě známá spíše pod původním názvem daň z převodu nemovitosti, se odvádí z úplatných převodů nemovitostí. Aktuální výše daně činí 4 % a hradí jí nabyvatel (kupující). Daň je sice přínosem pro státní rozpočet, ale nebylo by pro stát paradoxně efektivnější tuto daň zrušit?

Původní název se díky novému občanskému zákoníku změnil v roce 2014 na daň z nabytí nemovitých věcí, ale její smysl zůstal stejný. Zaplatit daň za to, že došlo ke změně vlastníka nemovitosti. Daň hradil původně prodávající a kupující byl jejím ručitelem. Od 1. listopadu 2016 se ovšem tato daň přenesla na kupující, přičemž výše daně zůstala stejná (4 %). Hlavním důvodem této změny bylo upřesněné, kdo má daň hradit. Dříve totiž byla možná dohoda, mezi prodávajícím a kupujícím, kdo daň státu odvede. Nyní je to vždy nabyvatel.

Existují ovšem výjimky, kdy je nabyvatel od daně osvobozen: bezúplatný převod (dědictví nebo darování), první úplatný převod u novostaveb (např. při koupi bytu od developera se daň nehradí), převod majetku družstva do vlastnictví člena apod.

Čemu by případné zrušení daně pomohlo?
Hlavním smyslem zrušení této daně by bylo zlepšení dostupnosti bydlení, která je nyní nejhorší za posledních deset let. Za tuto dobu totiž lidé, kteří plánovali pořízení vlastního bydlení, naráželi na samá negativa. Začalo to zvýšením sazby daně z přidané hodnoty na stavební práce z 5 % na aktuálních 15 % (vztahuje se ovšem pouze na tzv. sociální bydlení). Každá novostavba se tak prodražila o desetinu. Následně začalo docházet ke zdražování nemovitostí a přenesení daně z nabytí nemovitostí (4 %) na kupující. Aby toho nebylo málo, tak došlo ke zpřísnění podmínek pro získání úvěru na bydlení: zrušení 100 % hypoték, snížení poměru mezi hodnotou nemovitosti a půjčenou částkou (LTV) a nově od 1. října 2018 čeká na žadatele o hypoteční úvěr splnění nových parametrů DTI a DSTI. Sečteno, podtrženo, pořídit si vlastní nemovitost ještě nikdy nebylo nákladnější a komplikovanější než nyní.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti by pomohlo tisíce rodinám při řešení bytové otázky. Je sice fajn, že vláda nově vyčlenila 650 mil Kč na půjčky na bydlení s 1% úrokovou sazbou, ale při průměrné výši české hypotéce 2,1 mil. Kč se tato podpora týká pouze 650 žadatelů (maximální výše úvěru byla totiž stanovena na 2 mil. Kč.). Nákup nemovitosti ovšem ročně řeší tisíce lidí a zrušení daně z nabytí nemovitosti by jim ušetřilo nemalé peníze. Vždyť např. u dvoumilionového bytu jde o 80 000 Kč, při nákupu rodinného domu v hodnotě 5 mil. Kč je daň již 200 000 Kč. Tyto peníze by se daly využít například na případnou rekonstrukci či nové vybavení.

Čím horší bude dostupnost vlastního bydlení, tím větší vliv to může mít hlavně na mladé rodiny. Pokud zájemci nedosáhnou na vlastní nemovitost a budou odkázáni na bydlení v nájmu, tak je jen malá pravděpodobnost, že si pořídí dvě nebo tři děti, což se může časem výrazně projevit na vývoji demografické křivky. Snížení daně z nabytí nemovitosti by sice současné problémy s dostupností bydlení nevyřešilo, ale alespoň by je zmírnilo. Některé politické strany se sice již pokoušely v minulosti tuto daň zrušit, jenže neúspěšně. Ale kdo ví, třeba si někdo nechá spočítat, jak nákladný je pro státní rozpočet výběr této daně, porovná jej s příjmy a zjistí že zrušení daně z nabytí nemovitosti chod státu nijak neovlivní. Navíc by to pomohlo těm, kteří hledají vlastní střechu nad hlavou.

Lucie Mazáčová

odebírat zprávy