Bydlení v Česku? Není se za co stydět

Bydlení v Česku? Není se za co stydět

15.10.2012 - Nové bydlení si mohou nejsnáze pořídit lidé ve Finsku, ale ani Česko si nestojí špatně. Naopak nejhůře dostupné je v Rusku. Jaký mají obyvatelé severní, střední a východní Evropy přístup k vlastnímu bydlení, podle čeho své bydlení vybírají nebo jak vybavují jeho interiér – na tyto otázky se snažila odpovědět analýza, která porovnala 7 evropských zemí.

Srovnávací analýzu provedla developerská skupina YIT v 7 zemích jakými je Finsko, Česko, Slovensko, Rusko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Společnost se zaměřila na dostupnost bydlení, přičemž brala v úvahu příjem obyvatel a ceny bytů. Výsledky ukázaly, že průměrná výše ceny za m² bytu je nejvyšší ve Finsku (platí kolem 77 tisíc Kč), jenže v porovnání s příjmy tamních obyvatel vyšlo najevo, že právě pro Finy je pořízení bydlení nejdostupnější. Dobrou zprávou je, že za Finskem se na žebříčku dostupnosti umístilo Česko a Slovensko. Za skvělou dostupností bydlení, tedy možností pořídit si vlastní bydlení, mohou v Česku pozitivně se ovlivňující faktory, jakými jsou ceny nemovitostí, výše úrokových sazeb a příjem domácností. Nejméně dostupné je nové bydlení naopak pro obyvatele Ruska, ač oproti Finům dají za m² nového bytu v průměru o téměř 40 tisíc korun méně.
V Česku a na Slovensku je vůbec největší procento lidí, kteří si nové byty kupují s pomocí hypotečního úvěru. Za nimi následuje Lotyšsko a Finsko. Průzkum ukázal, že v Česku je jednoznačný trend bydlet ve vlastním – téměř 80% českých obyvatel žije ve vlastním, jen pětina lidí v pronájmu. Lepší než my jsou Litva, kde si byt pronajímá jen 7% obyvatel. Naopak opačný trend je v Rusku, kde vzhledem trendu stěhování za prací využívá nájemní bydlení 37%.  

Český konzervativní interiér z řetězců
Při koupi bytu jsou pro většinu klientů rozhodujícími faktory lokalita a cena, další preference se ale liší. "V Rusku, Estonsku, Litvě a Finsku je velký důraz kladen na spolehlivost a důvěryhodnost firmy. Naopak dispoziční řešení hraje velkou roli při rozhodování o koupi na Slovensku, v Rusku a ve Finsku. Když srovnáme například parametr ceny, tak podle našeho průzkumu je nejméně důležitý pro Litevce. Ve všech ostatních zemích se podle ceny rozhoduje více než 50 % klientů, nejvíce v Rusku a Finsku,! popisuje Zuzana Martínková, manažerka rozvoje marketingu a prodeje pro region střední a východní Evropy skupiny YIT.
A také styl zařizování interiérů se v jednotlivých zemích liší. Analýza charakterizovala styl českých a slovenských domácnosti jako spíše konzervativní, komfortní a funkční s nábytkem z řetězců. Severské státy preferují jednoduchou domácnost, převažuje v nich bílá barva, kterou doplňují kontrastní barvy a samozřejmě odstíny dřeva. "V Rusku můžeme, a speciálně to platí o Moskvě, najít všechny styly vybavení včetně známé zdobnosti, o níž se dá říci, že v interiérech převažuje. V oblasti Kazaně je ale například velmi oblíbený nábytek skandinávských řetězců," dodává Martínková.

Ať žije česká byrokracie
To, čím se ale Česko rozhodně pochlubit nemůže, je komplikovaná byrokracie, která stavbařům a developerům komplikuje podnikání. "V Česku je celý proces zdlouhavý a nepředvídatelný. Je zde poměrně snadné dlouho bránit začátku realizace projektu, aniž by proti byly vzneseny objektivní argumenty. Důležitější než stavební řízení je ale zisk územního rozhodnutí, které by mělo podchytit všechny návaznosti na umístění objektu na pozemku, jeho výšku a také vztah k okolí - to znamená i názor veřejnosti. Získat ji na svou stranu bývá někdy velice problémové. Obecně platí, že pokud developer v České republice získá územní rozhodnutí do jednoho roku od zahájení řízení, následuje obdobný proces se stavebním řízením, který trvá šest až dvanáct měsíců," popisuje českou situaci prezident a výkonný ředitel YIT Corporation Juhani Pitkäkoski. Oproti tomu například ve Finsku trvá proces stavebního povolení asi půl roku. 

Jitka Vrbová

odebírat zprávy