Reality Prostějov a Přerov: Problémem jsou družstevní byty

Reality Prostějov a Přerov: Problémem jsou družstevní byty

27.10.2010 - V menších českých městech nejdou realitní obchody stále tak dobře jako tomu je třeba v hlavním městě. Realitní trh má obecně charakter stagnace a poptávka po koupi bydlení je stále nízká. K tomu panuje mezi lidmi velká obezřetnost, která obchodům také příliš nepomáhá. Taková je situace také ve městech Přerov a Prostějov, na které jsme se zaměřili.

Poptávka je spíše informativní  a k realizaci transakce dochází zřídka. Neustále se naráží na problémy s financováním jako je nízká bonita klientů, vysoké požadavky bank, nejistota ve schvalování hypoték a jejich zdlouhavé vyřizování a rovněž nejistá finanční situace rodin (možnost ztráty zaměstnání, snižování platů apod.). Charakteristická je tedy stále opatrnost a váhavost klientů,“ popisuje aktuální situaci v kraji regionální ředitelka realitní společnosti Garanční fond bydlení Zuzana Kučerová.
Ona sama pozoruje změnu oproti předchozím letům hlavně v tom, že narůstá nedůvěra klientů k realitním kancelářím a celkově k druhé smluvní straně. Mohou za to třeba špatné zkušenosti z předchozích transakcí, nebo se lidé nechávají ovlivnit strachem, který se šíří médii. „Bohužel ti, co mají největší obavy, mnohdy nakonec od transakce odstupují a tím působí naopak újmu druhé straně a rovněž realitní kanceláři, která se na transakci podílí. Mizí odpovědnost klientů za vlastní jednání,“ stěžuje si Kučerová. Dalším aspektem na trhu je pak také neochota klientů uzavírat exklusivní smlouvy s realitní kanceláří a tak se často stává, že své nemovitosti prodávají přes několik realitních společností, přičemž vždy za jinou cenu,v domnění, že mají větší šanci na jeho prodej.

Problém hlavně legislativní
Realitním specifikem na Prostějovsku je velké množství družstevních bytů, které situaci prodeje nemovitostí ještě více komplikují. Velmi špatně se totiž prodávají, protože není mnoho zájemců, kteří disponují finanční hotovostí a finanční trh nenabízí téměř žádné produkty pro pořízení družstevních bytů. „Většina družstevních bytů se tak prodává v tzv. řetězci, kdy kupující nejprve něco prodává a potom může investovat do další koupě. Zásadní problém pak vidím také v naší legislativě, která by měla postavit družstevní byty a osobní vlastnictví na stejnou úroveň. Vždyť ceny prodávaných družstevních bytů jsou téměř na stejné úrovni jako byty v osobním vlastnictví a také správa bytů nově vzniklými malými družstvy a společenstvími vlastníků je obdobná. Změna vlastnictví by navíc mnohde byla pouze administrativní záležitostí, protože lidé si byty odkupovali např. od města a družstva vznikla třeba jen proto, aby odkup zastřešila jako právnická osoba,“analyzuje problém Kučerová.

V regionu se dobře prodávají například dvoupokojové byty po rekonstrukci, jinak je poptávka po nemovitostech sezónní - na jaře převažuje zájem o domy, v druhé polovině roku jsou více žádané byty. Aby se v této lokalitě rodinný dům prodal, musí mít kromě zajímavé ceny a dobrého stavu většinou i zahradu, garáž a musí být ihned k nastěhování.
Také zde klienti využívají svého postavení a o cenách smlouvají. „Vědí, že nabídka je velká a poptávajících s penězi málo,“ poznamenává Kučerová. Kupující realizují nákup hlavně přes hypotéku či úvěry, nebo peníze čerpají ze stavebního spoření. A kdo na osobní vlastnictví nemá, vyřeší bydlení pronájmem, které je i tady stále aktuální. A jaká bude realitní situace v této části republiky podle Zuzany Kučerové v budoucnu? „Neočekávám velké změny, spíše stagnaci současného stavu,“ uzavírá regionální ředitelka Garančního fondu bydlení.

Jitka Trnková, EuroNet Media s.r.o.

odebírat zprávy