Preventivní kontrola komínů

Preventivní kontrola komínů

7.10.2009 - „Pokud jste tak ještě neučinili, je nejvyšší čas povolat ještě před topnou sezonou kominíka na čištění komína a kontrolu topidla,“ apelují na veřejnost hasiči. A vědí o čem mluví. Za prvních šest měsíců letošního roku už evidují celkem 423 požárů, které souvisely s provozem topidel a komínů. Je to nejvíce od roku 2006.

Lidé bohužel mnohdy zapomínají na preventivní vyčištění komínů a při užívání topidel si často počínají neopatrně. Jednou z nejčastějších příčin vzniku požáru v této oblasti je třeba umístění hořlavých látek příliš k blízkosti topidla. Svou roli hraje i fakt, že někteří občané přešli z plynového nebo elektrického vytápění opět na topení pevnými látkami, aniž tomu přizpůsobili komín,“ uvádí nejčastější hříchy veřejnosti tiskový mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Petr Kopáček.
Nesprávná obsluha topidla patří k nejčastějším příčinám požáru, dále je to pak manipulace se žhavým popelem, špatné umístění a instalace topidla,  ale třeba i žnutí zazděného trámu v komíně, což se stává hlavně ve starších stavbách, nebo jiskry z komína či vznícení sazí.

V loňském roce hasiči zasahovali u 729 požárů, které souvisely s provozem topidel a komínů, což představuje 3,5 % ze všech požárů. Při těchto požárech přišlo 5 lidí o život a 76 osob bylo zraněno. V letošním roce si tyto zásahy vyžádaly už dva životy a více než čtyři desítky zranění. Významný podíl na neštěstích nese sice individuální chování či chvilka nepozornosti při samotném zacházení topidla, ovšem mnohé technické závady, nebo dokonce úniky zplodin, lze zjistit prevencí v podobě kontroly. Vyčištění topidla pak zaručí spolehlivější provoz a dokonce i úsporu paliva. „Ještě před topnou sezónou by si měl každý vyčistit kamna a seřídit kotel topení. Topí-li se pevnými palivy, zanesený komín vede nejen ke špatnému hoření, ale roste i nebezpečí vznícení sazí, škvíry v komínovém plášti zase hrozí vznikem požáru na půdě. U plynových kotlů je navíc nutná jak čistota komínových průduchů, tak předepsaného tahu komína. Mnoha neštěstím může zabránit také to, když si sami zkontrolujete, zda máte řádně upevněný kouřovod, zda není někde spotřebič nebo kouřovod propálený, nebo zda fungují uzávěry komínových dvířek,“ dává rady Kopáček.  Podle něho je každý uživatel povinen zajistit pravidelné odborné revize a kontroly stavu spotřebičů nebo čištění a kontroly komínů podle jednotlivých typů tepelných spotřebičů. Zatímco elektrické spotřebiče lze víceméně zkontrolovat bez pomoci odborníka (např. přívodní šňůry, zásuvky i dimenzování pojistek proti případnému zkratu), pravidelnou prohlídku u tepelných spotřebičů na plyn a revizi komínu je lepší přenechat odborníkovi. Za špatně vyčištěný komín či jiné porušení zásad bezpečného provozu topidel komínů mohou hasiči udělit dokonce až desetitisícové pokuty. Za nezávadný stav komínů nese však odpovědnost správce nebo majitel objektu, nikoli kominík.

Několik bezpečnostních rad:

• Čištění a kontrola komínů a topidel by se pro zajištění bezpečnosti mělo provádět alespoň před začátkem topné sezóny a po jejím skončení. 
• Uživatelé plynového kotle musí minimálně jednou ročně zajistit kontrolu celého spalovacího procesu, čistotou hořáků počínaje a funkcí pojistkového ventilu či termostatu konče.
• Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty  revizí  plynových spotřebičů (zpravidla jednou za 3 roky) a pravidelně kontrolujte, zda správně fungují. Nebezpečí hrozí zejména u otevřených spotřebičů, kde při samovolném uvolňování plynu může dojít k otravě.
• Ačkoli čištění vlastních komínů lze teoreticky provádět svépomocí, lepší je se spolehnout na odborníky – kominíky. Ti by měli provést revizi komínu i v případě, že se chystáte ke komínu připojit jakýkoliv spotřebič, nebo hodláte změnit druh paliva. O provedení čištění vydá kominík doklad.
• Hořlavé látky a předměty, které se mohou vznítit (i obyčejný hadr), skladujte co nejdále od topidel. V žádném případě neodkládejte na topné či ohřevné plochy jakékoliv  hořlavé předměty. Pozor  zejména na barvy nebo laky! 
• Bezpečné vzdálenosti  platí také pro komínové těleso - hořlavé látky by od něj měly být v půdních prostorách vzdáleny nejméně 1 metr. Riziko zvyšují zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí zasahovat ani k němu těsně přiléhat žádné hořlavé stavební prvky (např. trám).
• Topné těleso na pevná paliva zabezpečte ochrannou (nehořlavou) podložkou pod topidlem, které znemožní vznícení podlahy tvořené hořlavými materiály a  zabrání také žhavým uhlíkům vypadlým  z kamen zapálit okolní předměty.
• Pro topení nepoužívejte nic, co do kamen nepatří – např. biologický či jiný odpad (sláma, umělohmotné lahve apod.). Má to nejen nezanedbatelné ekologické důsledky, ale zvyšuje se i riziko poškození kotle, kamen, kouřovodu nebo komína, čímž roste také nebezpečí  vzniku požáru.
• Dávejte si pozor i na spalování vlhkého dřeva - komín se přitom zanáší větším množstvím sazí a tím se zvyšuje i riziko požáru. Klesá jeho výhřevnost, odpařená voda navíc negativně působí na tepelnou techniku a proces spalování.
• V případě topidel na pevná paliva dávejte bedlivý pozor na žhavý popel. Nechte jej zcela vychladnout a pak uložte do nehořlavých nádob (např. kovu). Vyvarujte se ukládání žhavého popela do plastových popelnic, ty se totiž mohou pak žárem zdeformovat.

Jitka Trnková, EuroNet Media s.r.o.
Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR

odebírat zprávy