Dostupnost vlastního bydlení se zhoršuje. Hlavně díky vyšším cenám nemovitostí

Dostupnost vlastního bydlení se zhoršuje. Hlavně díky vyšším cenám nemovitostí

15.8.2017 - Ceny bytů po červnové korekci opět rostou.  V meziročním srovnání jsou nyní o 20 procent výše, což v korunovém vyjádření znamená nárůst o 430 000 Kč. Aby si mohla průměrná česká domácnost pořídit byt v ceně 2,6 mil. Kč, musela by na něj spořit 6,5 roku a neutrácet za nic jiného.

Průměrná nabídková cena bytů po červnovém propadu opět vzrostla. Z 2,56 milionů Kč vystoupala na 2,59 mil. Kč, tedy těsně na dosah květnového maxima – 2,6 mil. Kč. V meziročním srovnání jsou nyní průměrné ceny bytů o 20 procent výše. V korunovém vyjádření rozdíl oproti loňsku činí 430 000 Kč. Vysoko nad celorepublikovým průměrem jsou ceny bytů v Praze a částečně i v Jihomoravském kraji. Jinak cenové rozpětí se pohybuje od 700 000 Kč do 2,5 mil. Kč. 

Vývoj cen bytů v ČR 2009 - 2017
  
Růst cen nemovitostí je rychlejší, než jakým tempem rostou příjmy českých domácností. Dosažitelnost vlastního bydlení se tedy v České republice vcelku rychle zhoršuje. Tuto skutečnost potvrzuje index návratnosti bydlení, který poměřuje právě tyto dvě veličiny a v letošním lednu v rychlém tempu překonal úroveň 6násobku čistých ročních příjmů. Aktuálně hodnota indexu INB po červnové korekci dosahuje hodnoty 6,44. Nad celorepublikovým průměrem - i navzdory vyšším průměrným příjmům - je opět Praha a Jihomoravský kraj v čele s Brnem. V Praze statisticky vynaloží rodina na pořízení bytu více než 11násobek svých příjmů.

Růst cen a tím i indexu návratnosti bydlení v Praze bere dech, a výrazné zhoršení dostupnosti bydlení je patrné i v porovnání s hlavními městy okolních zemí V zahraničí se pro porovnání ceny a příjmů využívá index P/I (price to income ratio), který však porovnává cenu a průměrný příjem jedince, nikoliv domácnosti. V Praze P/I dosahuje hodnoty 15,16. Ve Vídni je to 13,31, ve Varšavě 11,44, v Bratislavě 11,23 a v Berlíně 9,31. 

Index návratnosti bydlení 2009 - 2017

K růstu cen nemovitostí se v posledních měsících přidal i růst úrokových sazeb. Oba tyto faktory se velice negativně promítají do dostupnosti vlastnického bydlení, k čemuž přispívají doporučení ČNB v oblasti LTV, především stanovený limit v pásmu 80 – 90 %.

Vysoké ceny nemovitostí zhoršují dosažitelnost vlastnického bydlení a proto velká část koupí nemovitostí je financována hypotečním úvěrem nebo úvěrem ze stavebního spoření. „Vzhledem k našemu zaměření dlouhodobě sledujeme, jak velkou zátěž představuje pro české domácnosti splátka hypotéky. Při stávajících cenách nemovitostí, sazbách hypoték a průměrných příjmech domácností to vychází tak, že průměrná česká domácnost vynakládá na splátku hypotéky necelých 40 % svých čistých příjmů. Samozřejmě jiná situace je v Praze a jiná je situace v Moravskoslezském nebo Ústeckém kraji,  Pokud bychom odfiltrovali vliv Prahy, Jihomoravského kraje v čele s Brnem, medián průměrného zatížení hypoteční splátkou je aktuálně 32,5 %, což stále ještě signalizuje velmi dobrou úroveň dostupnosti bydlení,“ říká Libor Ostatek, ředitel makléřské společnosti Golem Finance.

Dostupnost bydlení ČR 2009 - 2017
Luboš Svačina

odebírat zprávy