Stop nelegálnímu majetku. Pomůže připravovaný zákon?

Stop nelegálnímu majetku. Pomůže připravovaný zákon?

9.7.2014 - Ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem připravuje zákon, jehož účelem bude prověřování občanů podezřelých z nelegálního nabytí majetku a odčerpávání nelegálních příjmů. Movití občané, na které padne podezření, budou státem vyzváni k předložení dokumentace prokazující, že majetek získali zákonným způsobem a náležitě jej zdanili. Cílem má být odstranění hospodářské kriminality.

Vzorem pro zavedení majetkového přiznání je především Slovensko, kde tento zákon platí od roku 2010. Na Slovensku to tedy v současné době vypadá následovně: občan, jenž má podezření na jiného občana z ilegálního získání majetku, může tuto skutečnost nahlásit na finanční policii a ta pak vyzývá podezřelého k předložení dokumentace dokládající legálnost majetku. Ačkoliv Slováci tuto možnost doposud hojně využívali, neosvědčila se. K žádnému postihu zatím nedošlo.

Majetkové přiznání mají ve své legislativě zakotveno také další státy Evropy, a to jako součást daně z bohatství. Jedná se o Francii, Norsko a Švýcarsko. Vzhledem k ekonomickému liberalismu přestaly daň uplatňovat Lucembursko, Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Finsko, Německo, Rakousko, Řecko a Španělsko.

Sporné otázky? V řešení!
Zákon o prokazování původu majetku se má podle Andreje Babiše týkat pouze lidí podezřelých z nelegálního nabytí majetku. Povinností dotyčného bude prokázat, že příjmy a majetek získal legálním způsobem. Každý, na koho bude vzneseno podezření na základě analýzy životní úrovně a doložených příjmů (popř. nahlášením podezření ze strany veřejnosti), ponese důkazní břemeno.

Sporné otázky nastávají v okamžiku, kdy majetek není ve vlastnictví posuzovaných osob, ale jsou jimi užívány. Zákon je možné obejít darovací smlouvou, převodem majetku, ujednáním nižší kupní ceny při pořizování majetku, svěřeneckými fondy, popř. investováním do zlata či diamantů, kde nedochází k jejich evidování.

Předmětem diskuze je také stanovení způsobu odčerpávání nelegálního majetku. Jednu z cest představuje zavedení zvláštní daně, ta ale nemůže dosahovat až 100% sazby. Další možností je vydat se soudní cestou. Důležitým bodem k projednání je stanovení posuzovaného období. Snahou je, aby zákon platil zpětně, nejlépe až k době privatizace. V tomto období došlo k úniku až stovky miliard korun a zákon by mohl určitým způsobem potrestat viníky. To je ovšem velmi těžké realizovat.

Markéta Szarowská


"Zmíněný zákon by neměl ovlivnit český trh s nemovitostmi. Ačkoli se všude prezentuje, že poctiví lidé se nemají čeho bát, mohly by se tak rozpoutat sousedské rozbroje. Výstup po aplikaci upravené legislativy v nás evokuje pouhou evidenci majitelů různých movitých i nemovitých věcí. S tím souvisí i přezdívka „byrokratická země“, kterou si naše republika vysloužila v zahraničí. Otázkou zůstává, jak dalece je tento krok (zavedení zákona) potřeba a kolik nás bude stát."

Redakce

odebírat zprávy