Češi chtějí větší byty a domy: Roli ovšem hraje cena a lokalita
5.6.2013 - Třetina lidí v Praze, kteří v letošním roce kupují nebo v následujících 5 letech vážně uvažují o pořízení nového bytu či rodinného domu, chce nejčastěji nemovitost se 4 místnostmi o průměrné rozloze 104 m2. Vyplývá to z výzkumu, který pro nadnárodní společnost YIT zpracovala agentura TNS Aisa. Ten se konal v hlavních městech šesti zemí. Kromě Česka také na Slovensku, ve Finsku, Lotyšsku, Estonsku a Litvě – v zemích, v nichž YIT také aktivně působí.
Při výzkumu realizovaném v Praze celkem 85 % dotazovaných odpovědělo, že v současné době žijí v bytě, zbylých 15 % v rodinném domě. Jako své nové bydlení si však plánuje pořídit byt pouze 53 % z nich. Dalších 38 % zvolí rodinný dům a 9 % ještě není rozhodnuto. A naprostá většina respondentů chce, aby jejich nové bydlení bylo větší, ať už z hlediska počtu pokojů, nebo celkové plochy. Preference rozlohy bytů se pohybuje kolem 73 m2, u rodinných domů to je 146 m2. (viz graf č. 1)
"Výsledky průzkumu jednoznačně potvrzují i naše zkušenosti z poslední doby. Většina klientů má zájem o byty větší velikosti, s vyšším počtem místností. Vícečlenné domácnosti plánují pro děti samostatné pokoje, mladší a starší páry bez dětí zase často chtějí jednu místnost zařídit jako pracovnu. Samozřejmě jim nabídkou v našich projektech KOTI vycházíme vstříc, ovšem nezapomínáme ani na byty o menších rozměrech," uvádí jednatel a výkonný ředitel YIT Stavo Vladimír Dvořák. Zájem kupujících o větší nemovitosti potvrzuje i doplňkový průzkum, který společnost YIT Stavo provedla výhradně v České republice. Pouze jedna třetina lidí má podle něj v plánu zakoupit bydlení s dispozicí 1+kk a 2+kk, zbylí chtějí nemovitost 3+kk a větší. (viz graf č. 2) 
Z porovnávaných čísel ve všech šesti zemích, ve kterých výzkum YIT Group probíhal, vyplývá, že Češi společně s Estonci preferují rodinný dům jako budoucí bydlení nejméně ze všech. Na špici v tomto pomyslném žebříčku jsou Litevci, následovaní Finy a Slováky.
Finsko je mezi ostatními sledovanými zeměmi výjimečné zjištěním, jak velké procento činí byty pro singles. Téměř polovina dotazovaných uvedla, že ve svém bytě bydlí sami a 36 % tvoří dvoučlenné domácnosti. "Tento trend, který jde napříč západní a severní Evropou, je ve Finsku markantní. Souvisí zejména se změnou životního stylu. Mladší generace si více užívá cestování, preferuje zábavu, buduje kariéru a založení rodiny odkládá do pozdějšího věku. Velké procento lidí ze střední a starší generace taktéž žije samostatně, nebo maximálně ve dvoučlenné domácnosti. Nepotřebují a nechtějí tedy tolik prostoru. Jejich byty mají proto nejčastěji jeden či dva pokoje a velikost do 60 m2," vysvětluje Zuzana Martínková, manažerka rozvoje marketingu a prodeje pro region střední a východní Evropy skupiny YIT.
Při pořízení nemovitosti v posledních pěti letech Češi jednoznačně preferovali hypotéky, a to nejvíce z 6 zemí, kde se průzkum YIT Group konal. Jen 4 % lidí, kteří si pořídili v posledních 5 letech nemovitost, tak učinila v rámci vlastních úspor a pouhých 7 % použilo peníze z prodeje jiné nemovitosti anebo jiné zdroje financování. Naopak celých 89 % využilo hypotéku nebo kombinaci vlastních úspor a hypotéky. "Jak naznačuje průzkum, tento trend bude nadále pokračovat. Hypotéku nebo její kombinaci s vlastními úsporami plánuje využít plných 84 procent dotázaných. Velké procento hypoték jistě souvisí s nízkými úrokovými sazbami, státní podporou i dostupností pro širokou veřejnost. Pro srovnání například v Litvě využilo v posledních 5 letech hypotéku, případně v kombinaci s vlastními penězi, jen 61 procent respondentů a do budoucna ji plánuje pouze 34 procent," říká Zuzana Martínková.
Lidé dotazovaní v Praze chtějí do nového bydlení nejčastěji investovat mezi dvěma a třemi miliony korun. 24 % respondentů počítá s částkou mezi jedním a dvěma miliony korun, 17 % vidí jako reálnou sumu mezi 3 a 4 miliony. 8 % dotazovaných chce za bydlení zaplatit mezi 4 a 5 miliony, stejné procento pak sumu od 5 milionů výše.
Podle průzkumu hraje u Čechů při rozhodování o pořízení konkrétní nemovitosti největší roli cena, a to i ve srovnání s obyvateli ostatních zemí zahrnutých do průzkumu. Nejdůležitějším kritériem byla pro 48 % dotázaných. Druhé místo obsadila jednoznačně lokalita, kdy je pro 11 % respondentů nejdůležitější konkrétní umístění nemovitosti, pro 7 % atraktivita místa. Stejné procento považuje za nejdůležitější občanskou vybavenost v příslušném místě a dopravní dostupnost. (viz graf č. 3)
Podle průzkumu provedeném YIT Stavo jsou pro české klienty kromě ceny a lokality důležité i benefity nabízené developery. Pro 85 % dotázaných je velmi či spíše důležitá možnost úpravy dispozic bytu podle jejich přání a pro více než polovinu respondentů pak vyšší kvalita standardního vybavení. "Tato přání klientů ve YIT bez problémů plníme. Od počátku našeho působení na českém trhu stavíme podle náročných severských standardů, protože kvalita provedení je pro nás prvořadá. V tomto trendu chceme pokračovat. Ukazuje se totiž, že přibývá lidí, kteří chtějí za nemalé peníze investované do nového bydlení něco víc. My jim nabízíme nadstandardní klientský servis, kdy například zákazník může zdarma měnit dispozici bytu podle svých individuálních potřeb. Zajišťovanými službami vycházíme vstříc i dalším nárokům kupujících. Výzkum také ukázal, že 50 procent respondentů považuje za důležitou pomoc developera se zajištěním hypotéky či pomoc s prodejem stávající nemovitosti. Pro 75 procent lidí je důležité, když jim developer zdarma zajistí přestěhování do nového bytu," podotýká Vladimír Dvořák. Podle dalších odpovědí by kupující nejvíce přivítali co nejširší výběr standardů a garáž zdarma.
V důsledku dopadů legislativy EU i v souvislosti se zvyšováním cen energií se v České republice dostává stále více do popředí otázka nízkoenergetického a pasivního bydlení. Ve Finsku, kde je YIT největší stavební a developerskou společností, se již jedná o běžný standard. Podle průzkumu YIT Stavo také v Česku informovanost roste a více než polovina dotázaných má představu, co pasivní bydlení znamená a jaké nabízí výhody.
"Tyto výsledky považujeme za příznivé. Ukazují zvyšující se zájem Čechů o tento typ bydlení, i když osvěta je stále velmi potřebná. Nízkoenergetické stavby nejsou jen trendem posledních let, ale především budoucností evropského stavebnictví, kterou podporuje novela směrnice Evropského parlamentu ohledně nových budov s téměř nulovou spotřebu energie. My energeticky úspornou cestou jdeme od počátku. Všechny naše projekty stavíme v nízkoenergetické kategorii B a v novém projektu KOTI Hyacint dokonce chystáme pasivní budovu v kategorii A. Věříme, že se potká se zájmem kupujících, protože i výzkum ukázal, že 62 procent dotázaných by se v budoucnu zajímalo o bydlení v pasivních domech a bytech. Polovina by dokonce byla dnes ochotná za takové bydlení zaplatit o 10 až 15 procent vyšší cenu. Toto navýšení podle našich propočtů odpovídá zvýšeným nákladům na výstavbu nízkoenergetických a pasivních projektů oproti běžným nemovitostem. Vyšší vstupní náklady se ale vrátí v podobě mnohem nižších provozních nákladů, zdravějšího prostředí v bytech a také v pocitu, že žiji více ekologicky," zamýšlí se Vladimír Dvořák.
Lucie Mazáčová