Pasivní panelák? Reálný sen

1.4.2012 - Zhruba u 85% panelových budov je možné díky dobře cílené rekonstrukci dosáhnout pasivního energetického standardu. Náklady na energie se tím sníží i o víc než polovinu. Takové jsou závěry výzkumného projektu společnosti EkoWATT.

Platit méně za energie a bydlet v kvalitním a zdravém bytě. Tak vypadá nová budoucnost panelových bytů. Aby se sen stal realitou, stačí vlastně docela málo – rekonstrukce. Jenže ne tím způsobem, jaký je v naší zemi běžnou praxí, tedy zateplit budovu polystyrenem a vyměnit okna. Rekonstrukce musí být komplexní. Nejedná se jen o nadstandardní zateplení v tloušťkách kolem 20cm a výměnu oken v provedení s trojskly, ale jde také o mechanické větrání s rekuperací, důraz na vzduchotěsné detaily oken, dveří a prostupů. Pro zlepšení ekonomických parametrů lze dále uvažovat o instalaci alternativních zdrojů tepla jako tepelná čerpadla nebo účinné plynové kotelny. EkoWATT se ve svém výzkumu, který je k dispozici v knižní podobě, věnoval celkem 36 možnostem úsporných řešení.

Kolik to stojí?
Zřejmě největší překážkou, aby se v Česku měnily energeticky nešetrné paneláky v pasivní, budou finance. Náklady totiž vyjdou až o 50% víc než běžná standardní rekonstrukce. Vyšší investice do pasivní rekonstrukce se však vrací v průměru do 10 až 18 let, což je v porovnání s návratností u standardní rekonstrukce 7 – 14 let, velmi pozitivní. „Udělejme to jednoduše z hlediska zkvalitnění domu a zlepšení zdraví,“ apeluje František Macholda, vedoucí výzkumného úkolu společnosti EkoWATT.

V České republice je přibližně 1,2 mil. bytů v panelových domech, z nichž asi polovina (600 tisíc) prošla v posledních dvaceti letech rekonstrukcí. Vždy se jednalo o rekonstrukci částečnou (zateplení, výměna oken), nikoli komplexní. Tento trend přetrvává i nadále. A výsledek? Vady konstrukcí, výskyt plísní v bytech a kvůli špatnému větrání i nadměrná koncentrace oxidu uhličitého, což přináší negativní zdravotní dopady. V nepolední řadě jsou paneláky stále méně atraktivní k bydlení a jejich tržní hodnota se neustále snižuje. „Negativní trend bude do budoucna dále podpořen zaváděním průkazů energetické náročnosti budovy. Díky novým průkazům budou na trhu jednoznačně vidět energeticky šetrné a nešetrné byty a paneláky na tom nebudou zrovna nejlépe. Rekonstrukce do pasivního standardu může trend snižující se tržní ceny otočit,“ dodává František Macholda.

První pasivní panelák na obzoru
S rekonstrukcemi panelákových domů na energeticky úspornější mají velké zkušenosti hlavně v Rakousku a Německu. V Česku zatím žádný panelový pasivní dům nestojí. Ale mohl by. Společnost EkoWATT v rámci výzkumného projektu provedla případovou studii bytového domu na Praze 4 Chodově. Podle studie by se v tomto domě celkové platby za vytápění a ohřev teplé vody obyvatelům třípokojového bytu o velikosti 78 m2 snížily o 70%. Místo současných 21 tisíc korun ročně by platili za rok jen 6 tisíc korun. Zda se realizace uskuteční, rozhodne až valné shromáždění společenství vlastníků jednotek. Energetické úspory a kvalitnější bydlení zůstávají tou největší motivací. Doufejme, že i pro mnohem víc lidí žijících v panelových domech.

Spotřeba panelových domů
Starší typy panelových domů mají spotřebu energie na vytápění v rozmezí od 130 do 260 kWh za metr čtvereční a rok.
Po standardní rekonstrukci se sníží spotřeba panelových domů na 60 až 90 kWh.
Komplexní rekonstrukce dokáže spotřebu snížit na nízkoenergetický standard 20 až 30 kWh.
Dům v pasivním standardu má spotřebu max. 15 kWh za metr čtvereční a rok.

Jitka Vrbová