Nejekologičtější město v Evropě je Kodaň. Praha je mezi posledními

29.1.2010 - Ekologické hledisko bydlení a zdravé prostředí hraje v našem životě stále větší roli. Praha ale podle společnosti Siemens, která nechala sestavit žebříček evropských měst podle jejich vlivu na životní prostředí, mezi nejzelenější metropole nepatří.

Studie European Green City Index, kterou zveřejnila společnost Siemens koncem minulého roku při příležitosti světového summitu o klimatu v Kodani, srovnává 30 evropských měst s ohledem na jejich vliv na životní prostředí. Podle tohoto zeleného měřítka zvítězilo město Kodaň, které ze 100 bodů získalo 87,31, následované městy Stockholm, Oslo, Vídeň, Amsterodam, Curych, Helsinky, Berlín a Brusel. Města střední a východní Evropy obsadila příčky poslední. Praha se ocitla na 24. místě (49,78 bodů) a předběhla ji dokonce Bratislava, která byla dvacátá. Méně bodů než česká metropole měl už jen Istanbul, Záhřeb, Bělehrad, Bukurešť, Sofie a Kyjev.

Srovnání provedla britská poradenská společnost Economist Intelligence Unit, a to z hlediska 30 ukazatelů v oblastech: emise oxidu uhličitého, budovy a jejich spotřeba energie, doprava, odpady, vodní hospodářství, využívání krajiny, kvalita ovzduší a strategie postoje vedení měst k problematice životního prostředí. Praha si z těchto kategorií vedla nejlépe v hospodaření s vodou, kde se umístila na desátém místě.

Proč prvenství získala právě Kodaň? Jednoduše proto, že lidé v ní žijí opravdu ekologicky. Dvě třetiny obyvatel Kodaně jezdí do zaměstnání hromadnou městskou dopravou nebo na kole, a bicykl je přitom možné si ve městě zdarma zapůjčit na více než 100 místech. Hlavní dánské město drží evropský rekord ve využívání větrné energie a většina domů zde je napojena na sítě dálkového vytápění, což umožňuje budovám nejmenší spotřebu energie ze všech sledovaných evropských měst. 

Žebříček jasně ukazuje, že rozdíly mezi zeměmi východní a západní Evropy jsou stále zcela patrné. To je ale zcela logické, protože západní země nemusí napravovat chyby minulých režimů, jsou bohatší a několik kroků napřed v oblasti zelených technologií.

„Jistě je řada měst v Evropě, která jsou v ochraně životního prostředí dále, věnují se problematice delší dobu a mohla investovat na zlepšení prostředí více peněz. Možná nejsou položena v údolí, neperou se s dědictvím minulosti, kdy magistrála protnula střed města, stihla vybudovat dopravní okruhy okolo města. Jsou nepochybně města, jejichž občané jezdí méně automobily a více na kole, spotřebují méně elektřiny apod. Jistě stojí za to inspirovat se úspěšnými iniciativami jiných měst. Nicméně, v žádném případě nelze Prahu řadit na chvost Evropy v problematice životního prostředí. A bude se to jedině zlepšovat. Řada investic a projektů je teprve v raném stádiu, jejich výsledky se projeví za několik let. Tomu, kdo má o problematiku zájem, můžeme doporučit, ať sleduje informace o životním prostředí v Praze, dobře se rozhlédne po městě a sám zváží, jak se mu v Praze líbí, žije a dýchá,“ komentuje studii Jaroslav Šolc, specialista v oblasti zpracování informací o životním prostředí ze společnosti SIKS a.s. na webových stránkách Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj. Právě Šolc upozorňuje na to, že studii je třeba brát s rezervou, protože srovnávací metodika, kterou hodnotitelé sami vyvinuli je rozporuplná a nezahrnuje zdaleka všechny indikátory sloužící k porovnávání.

I přes mnohá negativa a kritiku lze však studii vnímat jako dobrou reflexi současného života ve městech, která může samotným městům pomoci zlepšovat a zdokonalovat městský prostor pro život jejich obyvatel. 

Celý text studie je k dispozici zde: http://w1.siemens.com/press/pool/de/events/corporate/2009-12-op15/European_Green_City_Index.pdf

Jitka Vrbová

Jitka Vrbová