Ekonomická recese nahrává ekologickému bydlení

Ekonomická recese nahrává ekologickému bydlení

9.11.2009 - Nízkoenergetické bydlení  se v Česku stává stále oblíbenějším a to hlavně kvůli rostoucím cenám energií. Zájem hlavně o individuální výstavbu ekologických domů bude i nadále růst. Pozor však na marketingové tahy developerů, kteří zneužívají nálepky „eko“, aby zvedli své prodeje.

Zatímco výstavba nových bytových projektů se minimalizuje a ty dokončené se developeři snaží prodat třeba i za nižší cenu, u nízkoenergetického bydlení je to naopak. Krize nejenže nesnížila cenu, ale ani nezastavila výstavbu. „Obecně se nejspíš počet zakázek ve stavebnictví snížil, to se však příliš netýká firem, které staví pasivní domy. Naopak obor pasivních domů se stále rozvíjí a počty postavených pasivních domů se každoročně zdvojnásobují. Tento trend je dlouhodobý,“ přidává poznatek z oboru Kateřína Tydlačková ze společnosti Centrum pasivního domu.

Mimo zimy minulého roku, kdy lidé nevěděli, co se bude dít, prodáváme stále stejně, například v Praze Uhříněvsi máme třetí měsíc po začátku stavby prodáno 80 % bytů. Krize nám pomáhá ve větším zviditelnění na trhu, kdy většina firem maximálně dokončuje rozjeté projekty a téměř nikdo nové nezačíná. Tento rok jsme začali výstavbu 4 projektů,“ uvádí Jan Řežáb, jednatel developerské společnosti JRD. Jeho společnost je u nás jediná která staví nízkoenergetické bytové domy, a to zároveň v energetickém štítku A.

Podle slov Michala Picha, jednatele společnosti provozující realitní portály realitycechy.cz a realitymorava.cz  je poptávka po nízkoenergetických domech mnohem vyšší než v předchozích letech. Mohou za to zejména obavy z rostoucích cen energií. A není se co divit. Rozdíl nákladů není totiž zanedbatelný. Ve standardním novém bytě o rozloze 90 m2 činí roční náklady na energie přibližně o 15 tisíc korun více než v nízkoenergetickém domě. „Pokud by cena energie rostla průměrně o 5 procent ročně, pak celková úspora za dobu 40 let dosáhne překvapivých 1,8 milionu korun,“ odhaduje Jan Řežáb.

Pořizovací náklady takového bydlení přitom nejsou nijak vysoké. Pohybují se zhruba asi o 10 procent více než je cena běžného domu, ale ani to nemusí vždy platit. Ještě donedávna byl jedním z problémů bránící masovější výstavbě tohoto typu bydlení nezkušenost projektantů, ale situace se stále zlepšuje. „Projektanti a architekti se rychle učí takovéto domy navrhovat. Nejlepším zlomením všech překážek bude ale co nejrychlejší nárůst zájmu a tím zvyšování zkušeností s jejich výstavbou a použitými technickými řešeními,“ shrnuje Řežáb.

Podvod s nálepkou „ekologický
Že lidé slyší na všechno co je dnes „ekologické“ vědí i samotní developeři a dokáží toho ve svůj prospěch jak se patří využít. Je proto potřeba být na pozoru. „Jako nízkoenergetické dnes inzeruje stavby téměř každý, kdo používá stavební izolace, se skutečnými nízkoenergetickými parametry však takové bydlení nemá nic společného,“ upozorňuje Řežáb. Skutečně nízkoenergetických bytových projektů je u nás totiž poskrovnu (celkem 10 a z toho 7 právě od společnosti JRD) a je o ně velký zájem, takže jsou hned vyprodány.

Nízkoenergetický dům se od běžného domu přitom nemusí vizuálně vůbec lišit. „Podstatný rozdíl je však ve spotřebě tepla na vytápění, která je u nízkoenergetického domu až o 60 procent nižší,“ vysvětlil Daniel Morávek ze společnosti Atrea, která se specializuje na úsporné vytápění budov a vzduchotechniku. Aby nemovitost mohla být definována jako nízkoenergetická, nesmí roční spotřeba tepla na vytápění přesáhnout 50 kilowatthodin na metr čtvereční. Kvalita domu se hodnotí tzv. Průkazem energetické náročnosti budovy, podobným, jaký mají elektrospotřebiče. Tento průkaz je součástí stavebního povolení a kupující by ho měl od developera požadovat. Nízkoenergetické stavby přitom vyžadují průkaz třídy A až B.

Podle mnohých odborníků má ekologické bydlení v Česku dveře otevřené a největší šanci rychlého vývoje má v nejbližší době hlavně oblast rodinných domů. Oproti západním zemím máme sice co dohánět, avšak jen co se objemu realizovatelné výstavby týče. „V technických řešeních rozhodně pozadu nejsme. Například k nám jezdí i exkurze ze zahraničí,“ podotýká Řežáb.

K popularizaci ekologického bydlení určitou měrou přispěje také program Zelená úsporám, který nabízí dotace pro individuální realizaci domu v pasivním energetickém standardu nebo i na pasivní bytový projekt.

Jitka Vrbová

odebírat zprávy