Nekupujete nemovitost i s nechtěnými spolubydlícími?

8.8.2017 - Naše stavby, ať už si to přejeme nebo ne, vyrůstají v přírodě. Ta tu byla dříve než lidé. Velká část živočišných druhů, s jejichž přítomností se musíme vypořádat, žila na místě, které jsme si vybrali pro stavbu domů, dávno před naším nastěhováním. Těžko vysvětlíme hmyzu, ptákům či hlodavcům, že když je pánem domu člověk, nemají tam dál co pohledávat. Fauna a bydlení, pokud pomineme nějaký speciální druh ekodomu, nejdou v našich představách dohromady. Lidé totiž touží po tichém a čistém domově, kdežto nezvaná zvířena znamená hluk, zápach i nemoci.

Některé živočišné druhy jsou spíše obtěžující na pohled – s pavouky, mravenci či jinými druhy hmyzu se doma setkal každý. Problémy s hmyzem však dokážou znepříjemnit život – pokud si necháte jídlo na kuchyňské lince a zjistíte, že do rána máte na talíři jen polovinu, rozhodně vám to na náladě nepřidá. A to se může stát i v šestém patře panelového domu. Rovněž pavouci mohou u části populace vzbuzovat odpor. Hmyz se vrací pravidelně, v určitých obdobích má své populační exploze a narazit na odpudivě vyhlížejícího brouka v prostorách obchodního centra či úřadu nemusí být pro návštěvníky příjemné. Přesto, že tento brouk nijak neškodí, vyplatí se zaplatit si chemický postřik.

Stejně tak u obcí, které mají problémy s přemnoženými hlodavci, je pro komfort bydlení nutná a účinná deratizace, zabraňující šíření nákaz. Deratizace je podle definice "proces likvidace krys a jiných hlodavců (potkanů, myší, křečků) různými prostředky zejména v obytných prostorech. Deratizace se podle použitých prostředků dělí na mechanickou (užívající pasti na myši a podobné technické prostředky), chemickou (užívající jedy, nazývané rodenticidy), případně deratizaci dalšími metodami (rozšíření chorob mezi populaci hlodavců, eventuálně využití jejich přirozených nepřátel, např. koček)."

Nechtěnými spolubydlícími mohou být i větší zvířata, ptáci i savci. Holubi jsou klasický případ. Ovšem i takové jiřičky dovedou potrápit stavbou svých hnízd na balkónech a výčnělcích fasád nejen u historických budov. Ještě horší je pro majitele nemovitosti situace, kdy ptáci poškozují zateplení a fasádu. Ptactvo je u nás chráněné a radikální zásah proti němu není možný. Existují mechanické zábrany, ultrazvukové a akustické plašiče, které by měly nezvané hosty od pohybu v okolí vaší nemovitosti odradit. Kdo měl doma na půdě kunu lesní, také si zrovna nevýskal. Toto zvíře obtěžuje nejen zápachem, ale i hlukem. Rachotit bude zrovna tehdy, kdy se potřebujete vyspat, nemluvě o tom, že dokáže velice ošklivým způsobem řádit v motoru auta. Pokud si myslíte, že v centru města se kuně vyhnete, překousané kabely v motoru vás jednoho dne mohou vyvézt z omylu. Pak přicházejí na řadu sklopné pasti, spreje a odpuzovače. Je až neuvěřitelné, kolik rámusu dokáže na půdě chaty vyloudit i tak malé a zákonem chráněné stvoření jako je plch lesní.

Tím, že člověk okupuje čím dál větší prostor, zvířata se nemají kde ukrývat a zabydlují se i v našich domech. Při nákupu nemovitosti se původního majitele ptejte, zda se zvířenou má nebo nemá problémy. Je fér, pokud potíže přizná. Některé problémy lze vyřešit jen z části, je potřeba se však zamyslet nad tím, do jaké míry vám soužití s živou přírodou vadí. Jsou totiž určité věci, které na nemovitosti objektivně nezměníte – povahu sousedů, křik dětí, provoz na ulici. A patří k nim i živočichové.

Veronika Fiedlerová