Realitní trh se dočká regulace možná už příští rok

25.2.2013 - Nový zákon, který bude regulovat trh realitních kanceláří už má konkrétnější obrysy. Realitní kanceláře by měly mít nově povinné pojištění proti úpadku, striktně oddělený majetek vlastníků a klientů kanceláří; případně by hrozily sankce za nedodržování zákonem stanovených podmínek. Jak by měla jednotlivá opatření konkrétně fungovat, nyní ladí Ministerstvo pro místní rozvoj, které dostalo od hospodářského výboru Poslanecké sněmovny za úkol návrh zákona zpracovat.
 
Ministerstvo počítá s tím, že by návrh mohla vláda projednávat do konce roku. Podle Jana Borůvky z Asociace realitních kanceláří ČR, která na materiálu spolupracuje, by nový zákon mohl začít platit v příštím roce, pokud vše půjde dobře. Návrh počítá s tím, že se nebude měnit úprava živnostenského zákona. To znamená, že práce realitního makléře bude stále živnost volná, ale nastaví se pravidla v podobě například požadavků na vzdělání a praxi. V současné době totiž může dělat realitního makléře prakticky kdokoli jen na základě živnostenského listu.

Klíčový je registr
Hlavním pilířem preferovaného návrhu je vytvoření registru podnikatelů působících v realitním oboru. Nyní je v Česku několik tisíc kanceláří nebo jednotlivých živnostníků, ale přesný počet aktivně působících subjektů nikdo nezná. "Řada firem si svého času realitní (volnou) živnost dala do předmětu své činnosti jen pro případ, kdyby náhodou, a realitami se nemusela nikdy zabývat," vysvětluje Borůvka.

Stát se realitním makléřem a být zapsán do registru nebude nově moci každý. Z hlediska kvalifikace bude podmíněný vzděláním. Tím by mohla být vysoká škola ekonomického, právního nebo stavebního směru, případně střední s maturitou a roční praxí, anebo speciální akreditovaný kurz pro činnost samostatného obchodníka s realitami.

V souvislosti s tím diskutují zástupci realitních kanceláří i ministerstva o tom, že by se měly evidovat i nemovitostní transakce. K vytvoření obecného registru realitních transakcí bylo vyzváno ministerstvo financí. "Co se týče registrů, v současnosti se zvažují všechna pro a proti k jejich případnému zavedení," odpovídá za ministerstvo mluvčí Ondřej Jakob.

V citlivém tématu registru transakcí ale není zcela shoda. "Na tento námět jsme se účastnili několika jednání, ale doposud nebyl přijat k tomuto tématu žádný závěr," říká Borůvka. "Ideálním partnerem státu v této věci je podle nás Český úřad zeměměřičský a katastrální a Katastr nemovitostí ČR," dodává.

Důležitým bodem nové legislativy má být také zákonné pojištění profesní odpovědnosti za škodu. Podobně jako u pojišťovacích agentů nebo daňových poradců vznikne povinnost realitních makléřů uzavřít pojištění profesní odpovědnosti. To se bude vztahovat jak na realitní kancelář, tak na práci jednotlivců. Nemělo by se tak už stávat, že se realitní kancelář jednoduše distancuje od neseriózního chování, nebo dokonce podvodu svých makléřů.

Krokem vpřed ve "zkulturnění" realitního trhu a jeho bezpečnosti pro klienty má být také úprava nakládání s penězi klienta. Ta stanovuje, že pokud realitní kancelář přijímá peníze do úschovny od klienta a namísto bankovní, advokátní či notářské úschovy používá vlastní účty, je povinna tyto účty vést odděleně od běžných provozních prostředků společnosti.

Nikdo nenese odpovědnost
I samy realitní kanceláře tvrdí, že realitní trh v Česku je mírně řečeno divoký. "Jsme jednou z mála zemí v Evropě, kde není trh regulován," říká obchodní ředitel realitní kanceláře Sting Michal Kresta.

Neseriózních zprostředkovatelů je na trhu stále dost. Přijít o peníze však lze i u seriózní realitní kanceláře. Příkladem může být kauza advokáta Miloše Vlasáka, který zmizel s 50 miliony korun desítek klientů realitní kanceláře, která spadá pod hlavičku významné realitní sítě. Realitní kancelář dává od machinací advokáta ruce pryč, protože prý není jejím zaměstnancem. A v tom je v Česku problém, nikdo vlastně nenese zodpovědnost. Ve všech evropských zemích je naproti tomu pojištění odpovědnosti realitního zprostředkovatele naprostou samozřejmostí. Ať už je vyžadováno zákonem, nebo na jeho zřízení dohlíží asociace.

Asociace, které realitní kanceláře sdružují a zaštiťují, mají u našich sousedů mnohem větší váhu a plní na trhu roli dohlížitele. V Česku je asociací sdružujících realitní kanceláře nebo samostatné makléře několik, přičemž každá má jiné stanovy a etické kodexy. Některé velké subjekty působící na trhu nejsou navíc členy žádné z nich, naopak mají snahy vytvořit si vlastní sdružení. 
 
Stejně tak je v evropských zemích regulováno i to, kdo profesi realitního zprostředkovatele může vykonávat. U nás ji může vykonávat kdokoli, kdo o to zažádá na živnostenském úřadě.

V této branži přitom jde o obrovské peníze. Roční hodnota aktivit souvisejících s realitním zprostředkováváním v podobě marží za prodeje či pronájmy přesahuje v České republice pět miliard korun, říká Hanuš Němeček, výkonný ředitel realitní sítě RE/MAX. Podle realitních kanceláří je regulace nezbytná proto, aby ubylo nepoctivců, kteří kazí pověst těm seriózním.

Na druhou stranu regulace bude mít za následek to, že se radikálně sníží počet realitních živností. To by na druhé straně znamenalo, že velkým zavedeným realitním kancelářím ubude konkurence.

Kamila Jušková