Češi žijí v namačkaných domácnostech

Češi žijí v namačkaných domácnostech

14.3.2011 - Více než čtvrtina lidí (asi 27%) v Česku žije z hlediska životního prostoru pro člena domácnosti v nevyhovujících podmínkách. Toto obvinění zveřejnil na konci února Evropský statistický úřad.

Za nedostatek prostoru pro každého člena české domácnosti může jediné. Více než polovina obyvatel naší země bydlí totiž v bytech a o vlastním rodinném domku mohou jen snít. Většinou si ho totiž nemohou dovolit.
V porovnání s průměrem evropské sedmadvacítky má Česká republika co do kvality bydlení opravdu ještě co dohánět. Celoevropský průměr totiž říká, že pouze 17,8 % obyvatel Unie se potýká s nedostatkem prostoru pro jednotlivé členy domácnosti. Česká republika se tím pádem ocitá hluboko pod průměrem vyspělé Evropy. „Stát by měl mít zájem na tom, aby se kvalita bydlení českých domácností co nejrychleji vyrovnávala s vyspělými zeměmi západní Evropy. Poslední kroky současné vlády, zejména seškrtání státní podpory pro stavební spoření, sjednocení DPH na úrovni 20 % či diskutované zrušení daňových úlev pro občany zatížené hypotékami, ale situaci spíše zhoršují. Zvlášť v době, kdy se ekonomika vzpamatovává z recese,“ říká Evžen Korec z developerské společnosti Ekospol.

Nevyhovující bydlení je přitom podle Eurostatu takové, v němž např. neexistuje pro každého dospělého člena domácnosti alespoň jedna samostatná místnost nebo v něm nemají dva členové společné domácnosti stejného pohlaví ve věku 12 až 17 let vlastní pokoj. Zjednodušeně řečeno, podle Eurostatu by tedy mladý bezdětný pár měl žít v bytě o dispozici alespoň 1+1, zatímco mladá rodina se dvěma dětmi různého pohlaví již potřebuje byt nejméně o velikosti 3+1. V garsoniérách a bytech 1+kk by pak měli podle Eurostatu žít pouze jednotlivci.
Napříč všemi zeměmi evropské sedmadvacítky jsou patrné velké rozdíly. Zatímco třeba na Kypru žije v nevyhovujících podmínkách zhruba 1 % populace, v zemích ekonomicky i velikostně bližších České republice je situace o poznání horší – v Maďarsku a Rumunsku se s tímto problémem potýká 55 % obyvatel a v Lotyšsku dokonce 58 %.

Jitka Vrbová

Jitka Vrbová

odebírat zprávy